Jak motivovat alkoholika k léčbě

Tento krok je pro většinu osob s rozvinutější formou závislosti akceptovatelným kompromisem. Tento program je vhodný pro všechny, kteří hledají správný náhled na svůj závislostní problém. Potřebují dodat motivaci ke změně a vytvořit psychologické předpoklady pro úspěšnou léčbu a trvalé udržení jejich výsledků.

Jedná se o dvouměsíční program, který zahrnuje intenzivní psychoterapeutickou práci, lékařskou podporu i zajištění případné medikace.

Motivační terapie je propracovaná terapeutická metoda, která vychází z dlouholeté práce amerických klinických psychologů S. Rollnicka a W. Millera.

Motivační terapie se uplatňuje především při léčbě závislého chování, a to zejména ve fázi, kdy si závislý svým rozhodnutím ke změně ještě není jist a nějakou silnější motivaci teprve hledá.

Člověk se závislostí má často pocit, že jsou jeho problémy přeháněny nebo zůstávají nepochopeny. Také se někdy výtky zaměřují pouze na téma nadměrné konzumace alkoholu a ostatní potíže, se kterými se konzument potýká, zůstávají nepovšimnuty.

Trpí nálepkováním, vnucováním názorů a často nepříliš konstruktivní kritikou. I když již sám občas cítí, že by rád z bludného kruhu vystoupil, raději svůj problém popírá a brání se tak ztrátě vlastní sebeúcty i respektu ostatních.

Reakce okolí jsou ale přirozené. Nelze nikomu vyčítat, že po mnohých zklamáních, strachu a lítosti blízcí nejsou schopni reagovat optimálním způsobem.

Nedobrovolnou léčbu sice může v některých případech nařídit soud, a to v případě, že se alkoholik dopouští pod vlivem alkoholu trestné činnosti nebo ohrožuje na zdraví či životě sám sebe nebo své okolí.

Často se však takto dramaticky situace nevyvíjí. To však zdaleka neznamená, že blízcí alkoholika nepociťují sžíravou úzkost, strach a netrpí závislostním onemocněním mnohdy více než alkoholik sám.

Nucený nástup do protialkoholní léčby není většinou tou správnou cestou, která vede k dlouhodobě uspokojivému výsledku. Pokud je závislý umístěn do léčby proti své vůli, je naděje na vyléčení nízká.

Jestliže chtějí příbuzní alkoholikovi pomoci, mohou navštívit jednorázové konzultace pro blízké osoby, při nichž se naučí, jak se k závislému chovat tak, aby se šance na zahájení dobrovolné léčby problému zvyšovala.

Často se totiž v dobré víře dopouštějí při komunikaci se svým blízkým chyb, které mohou naopak jeho motivaci výrazně snižovat.

V rámci motivační terapie se závislostní onemocnění nemusí zpočátku nutně tematizovat na prvním místě jako jediný a hlavní problém. Klient může do tohoto druhu terapie vstoupit a definovat si sám svůj prvotní terapeutický cíl.

Bývá to například vyřešení problému s úzkostmi, vztahem, depresemi, chronickou únavou či obecně nízkou životní spokojeností. Závislí bývají k tomuto typu pomoci mnohem otevřenější.

Popírání závislosti je totiž jednou z nejtypičtějších forem přirozené psychické obrany. Během motivační terapie zkušený psycholog postupně pomáhá závislému získat na alkoholový problém náhled a rozvinout jeho vlastní motivaci ke změně.

Klient, který se poté k léčbě dobrovolně rozhodne, probere s terapeutem všechny své obavy a dopředu se připraví i na případné rizikové situace, s nimiž se během léčby může setkat.

Za aktivní podpory terapeuta si pobyt v protialkoholní léčebně sám vyřídí, popřípadě zahájí klasickou ambulantní léčbu alkoholové závislosti.

Pokud se ukáže, že je hospitalizace jedinou cestou, poskytuje klientovi terapeut průběžnou pomoc i praktické informace a doprovází ho až k vlastnímu počátku hospitalizace.

Často je závislostní chování klienta podmíněno silnými psychologickými spouštěči v podobě úzkosti, deprese, nezvládání stresu či poruchy spánku.